Diehtu ruoktot
Dá boahtá didjiide ruoktot diehtu lohkanoahpahusa birra skuvllas. Skuvlla bealis mii hálidat, ahte dát galgá mánnái leat buorre ja ávkkálaš. Jus lihkostuvvat galgat, de dárbbašat dis veahki.
Mii, oahpaheaddjit, doaivut, ahte dii lehpet miehtemielalaččat minguin ovttasbargat veahkehan dihtii oahpahit mánáideattet lohkat. Lea čájehuvvon, ahte mánát ovdánit buorebut go skuvla ja ruoktu bures ovttas barget. Dán oktavuođas lea dehálaš, ahte sii geat veahkehit, dihtet mo sii galget dan bargat. Dán láhkái sáhttá skuvla ja ruoktu veahkehit guđet guimmmiideaset lohkanoahpahusain.
Lea dehálaš, ahte mánát ohppet bustávamearkkaid ja guđe bustávajietnadagat gullet daid iešguđet ge bustávamearkkaide, vai ožžot buori lohkanovdáneami. Lohkanárkkain boahtá ovdan, ahte deattuhat justa dán beali. Lea maid álggurájes jo dehálaš rivttes lohkanteknihka hárjehallat. Mánát ožžot dávjá váttisvuođaid skuvllas go šaddet rahčat boasttu lohkanteknihkain. Maid boastut leat oahppan, lea váttis maŋŋá njulget.
Juohke lohkanárkkas oažžubehtet oanehis čilgehusa mo dii ruovttus galgabehtet bargat lohkanoahpahusain. Dán vuogi mielde boahtibehtet diehtet mo mii skuvllas bargat , ja dalle dii sáhttibehtet veahkehit máná lohkanbihtáiguin rivttes vuogádagain. Lea buorre mánnái ruovttus hárjehallat go doppe eai leat nu ollu earát su birra, go maid luohkálanjas leat.
Vokalát: a, á, e, i, o, u
Váldonjuolggadus go lohkat lea, ahte vokálaid lohkat nu mo daid jietnadat/dadjat. Vokalain lea bustávanamma ja bustávajietnadat seamma.
Konsonánttat: b, c, č, d, đ, f, g, h, j, k, l, m, n, ŋ, p, r, s, š, t, ŧ, v, z, ž
Konsonanttain ii leat seamma bustávanamma ja bustávajietnadat.
Go okta mánná ovdamearkka dihtii lohká SUS, de ehpet galgga dohkkehit, ahte mánná dadjá áss s bustávajietnadahkii. Go mánná dadjá bustávanama, ii ge jietnadaga, de dagaha maid váttisvuođaid čállimii. Dát lea agga dasa, ahte dii oažžubehtet čilgehusaid lohkanárkkain, ahte mo juohke bustávajietnadaga galgá dadjat. Lohkanárkkat maid oažžubehtet ruoktot, sisttisdollet dieđuid, bustávaid, stávvaliid ja teavsttaid.
Diehtu:
Eatnašat dis leat ožžon diehtojuohkima skuvllas, ahte mo mii čađahat lohkanoahpahusa. Vásáhusaid vuođul mii diehtit, ahte lea váttis buot oažžut mielde čoahkkimis. Diehtu lohkanárkkain lea hápmejuvvon addit vánhemiidda dieđu dábálaš váttisvuođaid birra maiguin mánát sáhttet deaividit go galget oahppat lohkat. Lea maid diehtu, ahte maid berrebehtet fuomášit, vai mánná maŋŋá garvá dárbbašmeahttun váttisvuođaid lohkamis. Nu mo namuhuvvon, de lea maid diehtu mo dadjat bustávajietnadagaid, diftoŋggaid ja oanehis sániid. Dieđu vuolábealde lea sárggis. Sárggis lea biddjojuvvon čájehit mánnái, ahte buot mii lea bájabealde sárgá, ii leat sin bihttá.
Bustávat:
Go mánná fáhtehallá lohkanváttisvuođaide, de fuomášat mii oahpaheaddjit ahte bukstávamáhttu ii leat automatiserejuvvon. Dat mearkaša ahte mánná ii dieđe dalán guhte bustávajietnadat ja bustávamearka gullaba oktii. Mii sáhttit máŋgii imaštit man guhkes áiggi mánná dárbbaša oahppat bustávaid.
Go hárjehallat bustávaráiddu, de mii sáhttit sin veahkehit oahppat buot bustávaid johtileabbot.
Lea maid dehálaš, ahte mánná nákce dadjat bustávaid ráiddus johtilit. Bustávat maid áiddo leat oahppan, bohtet dávjimusat bustávaráiddus. Dehálaš eaktu go lohkat galgá, lea johtilit nagodit bidjat oktii bustávamearkka ja bustávajietnadaga.
Lohkanárkkain galget bustávat lohkojuvvot bustáva-jietnadagain, eai ge bustávanamain!
Stávvalat:
Lohkanárkkain leat stávvalat, maid mánát galget hárjehallat ovddidan dihtii bustávadáiddu. Stávvalat leat maid mielde vai mánát ohppet, ahte stávval lea oassi sánis dahje lea juoga mii sáhttá okto čuožžut. Go mánát lohket stávvaliid, de besset hárjehallat dan álkimus lohkama nu go konsonántta ja vokála oktiigeassit. Maŋimuš gearddi go hárjehallet lohkanbihtá, de doaivut ahte sii nagodit lohkat stávvaliid oppalašvuohtan, nu ahte eai dárbbaš oktiigeassit jietnadagas jietnadahkii.
Teaksta:
Go mánát lohket teavstta, de vásihit sii ahte máhttet lohkat. Dat lea mávssolaš. Lohkanárkkaid teavsttat leat juhkkojuvvon stávvvaliid mielde. Ollu oahpaheaddjiin leat buorit vásáhusat oahpahit mánáid lohkat go sánit leat juhkkojuvvon stávvaliid mielde. Mánát ohppet dalle lohkat systemáhtalaččabut, ja lohkan šaddá riektabut. Mánát maid eai bala dalle lohkamis guhkes sániid. Sánit main leat ollu bustávat, eai leat balddihahtti go mánát máhttet daid lohkat stávvaliid mielde. Mii oahpaheaddjit leat dávjá vásihan, ahte oahppit geat eai loga vuos njuovžilit, árvádallet sátnegehčosiid. Dákkár teakstajuohkinvuohki, stávvaliid mielde, sáhttá gáržžidit dákkár váttisvuođaid muhtin muddui.
Teakstaguhkkodat:
Go lohkanárkkat leat geahččaluvvon, de lea boahtán ovdan, ahte teaksta lea menddo guhki muhtun oahppiide. Lea erenoamážit teavsttat 40. lohkanárkka rájes. Dá lea ágga manin mii dáhttut minguin váldit oktavuođa jus du mánná ii nagot lohkat olles teavstta. Eanaš oahppit gal nagodit lohkat buot, go beare gii nu sin movttidahttá. Lohkamis lea hivvodathárjehallan dárbbašlaš vai ovddida lohkangálgga.
Bargovuohki:
Mánát berrejit lohkat buot bustávaid, stávvaliid/sániid ja teavstta unnimusat 5 gearddi ruovttus. Lohkat teavstta máŋgii (geardduhanlohkan) dagaha ahte mánát dovdet bustávaid, stávvaliid ja sániid go oidnet daid čállojuvvon. Dađistaga nagodit mánát lohkat stávvaliid ja sániid stávema haga (oktiigeassit jientnadagas jietnadahkii). Lea justa dát mainna mii rahčat, ahte oažžut lohkama automáhtalaš dássái. Ahte lihkostuvvat dainna, lea geardduhanlohkan geaidnu dán gálgii. Nu go áddebehtet, de lea dát vuohki oažžut njuovžilis lohkkiid. Čakčalohkanbajis leat vahkut goas mánát eai oahpa ođđa bukstáva. Ná ii leat gal giđđalohkanbajis.
Liigegirjjit:
Muhtin mánát máhttet lohkat go álget 2. luohkkái. Sidjiide lea dehálaš liigegirjiiguin bargat, jurdagiiddiset geavahit. Seammás lea dárbbašlaš ahte ožžot systemáhtalaš álgooahpahusa. Lea maid čájehuvvon, ahte dát mánát dan áigodagas go earát rahčet lohkamiin ovdánit čallimis. Lohkan ja čállin leat oktii čadnojuvvon. Geardduhanlohkama oktavuođas ohppet sii mo sániid galget čállit. Dii, geat lehpet vánhemat mánáide geat leat čoavdán lohkandekodema ovdal go skuvlii álget, berrebehtet mánáideattet movttidahttit eanet lohkat ja čállit go nu heive.
Hárjehallanboddu:
Mánnái lea dehálaš, ahte hárjehallanboddu lea buorre ja oadjebas, ja ahte leat máná luhtte dan áiggi go son lohká. Lea dehálaš ahte lohkanhárjehallan vuoruhuvvo. Go dii vánhemat váldibehtet dán duođas, de movttidahttá dat máná ja son oaidná, ahte lohkanbihttá lea dehálaš. Geahččal leat movtta ja miehtemielalaš, doarjjo ja movttidahte máná dan botta go son lohká. Jus mánáš šaddet váttisvuođat lohkamiin, de váldde oktavuođa skuvllain ja ráđđádala gulahallanoahpaheaddjiin.
Mii skuvllas vásihat muhtimin ahte mánát muitalit, ahte eatnis dahje áhčis ii leat dilli singuin čohkkát go sii galget lohkat. Go mii bukstávaiguin bargat, berre mánná erenoamážit hárjehallat lohkamiin. Lea dán áigodagas, ahte muhtun mánát eai ' nagot leat mielde go ruoktu ii doarvái čájet beroštumi. Go mánát ohppet ovtta ođđa bustáva juohke vahkus, de dárbbašit sii doarjaga ruovttus. Din árja lea dehálaš. Lihkku bargguin!
Dáin árkkain lea bustávvaprogrešuvdna ná:
M A S U N Á L E R G O D V I Č J B H K F Š T P EA C Ŋ Đ OA Z IE Ž UO Ŧ